Jak se pěstuje a sklízí maté?

01.05. 2013 • Yerba Maté 2986x

Ačkoliv se yerba maté alespoň po dlouhá desetiletí stala fenoménem na celém světě, oblasti její vlastní výroby zůstaly od pradávných dob její kultivace takřka nezměněny. Důvod je však prostý: keřům cesmíny paraguayské se totiž nejvíce daří zrovna na území, odkud tato rostlina pochází. Hlavně díky tomu máte v současné době při koupi veškerých typů maté jistotu, že i ta vaše yerba vyrostla v čarovném trojúhelníku, jež vymezuje řeka Paraguay a vodstvo Atlantského oceánu. Právě tady v provincii, která se rozprostírá na brazilském, paraguayském a argentinském území, se nachází tradiční plantáže keřů yerba maté. A společně s nimi i místa, na kterých díky speciální technologii sušení získává každý druh svou specifickou vůni a chuť.

Na konečné řešení, jak yerbu maté správně umělým způsobem kultivovat na k tomuto účelu určených plantážích, přišli až v relativně pozdní době, a sice na počátku 20. století! Dodnes ovšem rovněž jako v minulosti platí, že opravdu výborné maté se dá přichystat i z planě rostoucích keřů zmíněné cesmíny paraguayské. Pro tu se samozřejmě můžete vypravit do tropických pralesů.

Jestliže vás napadne myšlenka, odkud právě ta vaše yerba pochází, dá se klidně předpokládat, že ty exkluzivnější druhy a značky jsou z tropického pralesa. Obecně platí, že se v nynější době seznamujeme se třemi způsoby, jak ji lze získat. První metodu představuje tradiční lesní sběr. V tomto případě se charakteristické bíle zbarvené nůše všech sběračů lístků yerby maté vynořují z různých zákoutí pralesa, přesně tak, jako se to dělo i dávno předtím. Druhou variantu tvoří kombinace sbírání s pěstováním. Všechno to sice stále probíhá v pralese, ale již s pomocí využití tradičních zemědělských postupů. A tu třetí metodu zahrnuje už plnohodnotná zemědělská výroba.

Pochopitelně ta poslední zmiňovaná varianta v Argentině převažuje, neboť je tato země největším producentem maté na světě.

Malinko vás mohou překvapit samotné obrovské keře, na nichž maté roste. Dorůstají do výšky až 15 metrů, ovšem pro zpracování na těch větších plantážích je nezbytné, aby jejich výše byla maximálně 7 a půl metru, tedy poloviční. Vyjma lístků, ze kterých se připravuje nálev, se keře dají rozeznat i podle specifických bílých květů, eventuálně bobulovitých plodů.

Plantáže, na kterých se pěstuje yerba maté, rozhodně nevyrostou za 1 den. Běžně totiž trvá přibližně 5 až 7 let, než se cesmína dostane do takového stádia, aby se vůbec daly její lístky na maté použít.

Konečná směs v takové podobě, v jaké ji momentálně známe, se ovšem neskládá jen z vlastních voňavých lístků, ale její neméně důležitou částí jsou třeba malinko překvapivě i drobné stonky. Kdežto lístky zodpovídají z větší míry spíše za pronikavé aroma výsledného moku, stonky se úspěšně postarají o zjemnění vůně a celkovou vyváženou chuť nálevu.

Dané zabarvení chuti zrovna toho vašeho maté avšak v téměř stejné míře záleží i na stylu, jakým se lístky a stonky po sklizni zpracují. Některé typy maté třeba při sušení přijdou do kontaktu s kouřem z ohně, další se na druhou stranu mohou usušit i zcela bez pomoci ohně.

Ten či onen druh maté velmi přirozeně ovlivňuje samotné blanšírování. Tím celý proces zpracování maté začíná. Lístky společně se stonky se tu prudce zahřejí na opravdu kratičký čas, a sice 10 sekund až 3 minuty, poté následuje prudké zchlazení. Již suché maté zraje klidně i 2 roky. To s sebou pochopitelně přináší také skutečně interesantní vliv na samotnou chuť tohoto skvělého nápoje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Yerba Maté'
Tipy na jiné články